Zdravotní péče ve Francii je kvalitní, byť samozřejmě drahá oproti Česku nebo Slovensku. Zákonné zdravotní pojištění nehradí veškeré výlohy na péči a léky, ale zpravidla jen kolem 60-70 %. Zbylých 30-40 % lze získat, pokud se připojistíte u tzv. mutuelle.

Připravte se také na to, že u většiny praktických lékařů je nutné péči předem zaplatit hotově a pak žádat po pojišťovně proplacení výloh. Kdo má francouzskou Carte vitale (zelená čipová karta zdravotního pojištěnce) a případně carte mutuelle, může při návštěvě větších pracovišť, lékáren, nemocnic a klinik naopak využít systém „tiers payant“ - peníze za péči/léky pak putují rovnou od pojišťovny k poskytovali a není tudíž nutné hradit nic.

Držitelé Evropské karty zdravotního pojištění musejí péči nejprve zaplatit a pak žádat o její proplacení buď francouzskou nebo českou/slovenskou pojišťovnu.

Detaily lze nalézt na webových stránkách francouzské zdravotní pojišťovny (www.ameli.fr) nebo na stránkách VZP (http://www.vzp.cz/otazky-a-odpovedi/zdravotni-pece-v-zahranici/122.francie-proplaceni-osetreni-v-hotovosti).

Kde se pojistit

Občané EU smějí být pojištěni jen v jedné zemi najednou. Za jakých okolností si ponechat české a kdy získat francouzské?

1.       Krátkodobý studijní pobyt (Erasmus a další)

Student zůstává zapsán na české škole, takže za něj v Česku zdravotní pojištění platí stát. V tom případě je nejvýhodnější si nechat evropskou kartičku vydanou pojišťovnou v ČR.

Pro úplné pokrytí všech výloh (kromě zubní péče) je ale výhodné koupit si v Česku cestovní připojištění, nejlevnější je možné získat už od 300 Kč a rok jako službu k platební kartě.

2.       Řádné studium na francouzské vysoké škole

Studium na zahraniční vysoké škole je možné si celkem jednodušše nechat uznat Ministerstvem školství (MŠMT ČR) za rovnocenné k českému. Tím pádem zůstaneš v českém systému veřejného zdravotního pojištění, ke kterému si můžeš přikoupit francouzskou studentskou mutuelle (připojištění) nebo si sjednat cestovní připojištění v Česku.

V některých případech (např. pro držitele francouzských stipendií) je ale nutné si sjednat francouzské studentské zdravontí pojištění (tzv. sécurité sociale étudiante). To poskytují opět společnosti, které poskytují studentskou mutuelle a to za cenu okolo 220 € za rok. Platit musejí všichni, tedy i většina francouzských studentů.

3.       Ti, kteří ve Francii pracují na částečný nebo plný úvazek

Kdo pracuje nad 120 hodin měsíčně (legálně), má právo na vstup do systému veřejného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (Sécurité sociale). Přihlásit se do něj lze, až když dostanete první výplatní pásku (tři výplatnice při práci na částečný úvazek).

Přiložit dále budete muset kopii svého občanského průkazu nebo pasu a především kopii překladu svého rodného listu provedeného soudním překladatelem nebo českým velvyslanectvím. Pozor na staré rodné listy knížkového formátu: vyskytuje se v nich totiž jméno a příjmení na jednom řádku. Takový údaj je nečitelný pro francouzský statistický úřad (INSEE), který přiděluje čísla sociálního pojištění (numéro de sécurité sociale) a žádost tak může zablokovat. Nejjednodušší způsob, jak tomuto předejít, je nechat si vystavit nový rodný list buď na matrice svého českého bydliště, nebo velvyslanectvím ČR.

Na závěr je třeba vyplnit a přiložit tento formulář a vše poslat na svou nejbližší pobočku zdravotní pojišťovny Assurance maladie ve svém obvodu či okresu. Tento pokyn vypadá jednodušeji, než ve skutečnosti je – nejbližší pobočku totiž určuje vždy Assurance maladie (viz www.ameli.fr).

Pak už nezbývá než vyčkat zhruba měsíc na obdržení provizorního čísla sociálního zabezpečení (začíná číslicí 7 nebo 8) a pak ještě 2-3 měsíce na obdržení definitivního čísla (začíná 1 nebo 2) a carte vitale.