Hledání bydlení může být ve Francii komplikované: poptávka po bytech bývá velká, majitelé bytů vyžadují mnoho dokladů a celkový přístup se dost liší od situace v ČR. Tato stránka má za cíl informovat o základních tématech spojených s hledáním bydlení. Pokud máte dotaz nebo jinou zkušenost než my, napište prosím na náš email csmpf@csmpf.com.

Informace o hledání bydlení v Paříži můžete zjistit na zvláštní stránce

Obsah:

1. TYPY BYDLENÍ PRO STUDENTY
2. PŘÍDAVKY NA BYDLENÍ – APL (Allocations personnalisées au logement) / CAF (Caisse d'Allocations Familiales)
3. KDE HLEDAT BYT
4. JAKE DOKUMENTY BUDE VYŽADOVAT MAJITEL BYTU A CO S TÍM
5. PROHLÍDKA, PODPIS SMLOUVY, VSTUPNÍ PROHLÍDKA BYT
6. CO ZAŘÍDIT PO NASTĚHOVÁNÍ
7. SLOVNÍČEK

1. TYPY BYDLENÍ PRO STUDENTY

kolej (cité (résidence) universitaire) Francouzské státní koleje jsou řízené v každém regionu organizací CROUS (Centre régional des oeuvres universitaires). Pařížská mezinárodní kolej Cité université internationale má specifický status, více viz Bydlení v Paříži. Pokojů na kolejích je ve Francii obecně nedostatek. Koleje jsou a priori pouze pro studenty se sociálním stipendiem. Pokud jste však ve Francii na výměně, tak možná pro vás vaše partnerská francouzská škola rezervovala určitý počet pokojů. Pokoje jsou v drtivé většině po jednom, velikost cca 15m2. Chodit dovnitř a ven může kdokoliv, nechat přespat většinou nebývá problém. Je to jedno z nejlevnějších ubytování, po odečtení APL/CAF vychází na cca 100€/měs. Vybavení bývá na různé úrovni. Například v koleji Maret v centru Dijonu jsou k dispozici moderní kuchyňky, sprchy, toalety, automaty na pití, místnost s televizí, budky, Pračka za sníženou cenu, lux. Velkým plusem je úklid uklízečkami, bezdrátové připojení na internet, apod. Koleje jsou většinou smíšené, včetně kabinkových sprch.

foyer – je studentská ubytovna internátního typu. Zřizuje jí většinou sociální nebo církevní organizace. Cílem je poskytnout dostupné bydlení a zároveň obyvatelům nabídnout možnost společných aktivit (stravování, kultura, sport). Foyer bývají většinou omezené na jedno pohlaví. Podle filozofie jednotlivých zřizovatelů může být režim více či méně striktní : kontrolované vstupy během dne, zákaz návštěv vůbec či po 21. h, nemožnost nechat někoho přespat, pozvat k sobě. Ceny bývají vyšší než koleje, občas jsou skoro stejně drahé jako byty. Více informací o foyers například na webu L’Etudiant.

pronajmutí pokoje u rodiny (chambre chez un particulier) - nejlevnější varianta bydlení v soukromí, cena většinou kolem 200€ a zahrnuje i náklady na elektřinu, teplo, internet, atp. APL/CAF dá podporu až 100€. Pravidlem bývá, že součástí „pokoje“ nejsou toalety: jsou buď na chodbě nebo v jiné části domu, buď sdílené s někým jiným (obyvatelem jiného pokoje) či samostatné, ale vždy vně pokoje. Chambres mohou být součástí střešní vestavby nájemního domu nebo se mohou nacházet v rodinných domcích. Většinou bývá samostatný vchod (entrée individuelle), což ale neznamená, že celý životní prostor je nezávislý na zbytku bytu či domu. Pokoje se povětšinou pronajímají vybavené. Plusem bývá dobrá cena, dobrá lokalita, ale problémem často bývá soužití s majitelem či sousedy: návštěvy, přespávání, party, muzika, noční návraty, sdílení WC/sprchy. Je proto rozhodně dobré se na vše předem vyptat, aby nebylo špatných překvapení.

pokoj pro služky (chambre de bonne) je francouzské a zejména pařížské specifikum. Bývalé pokoje pro služebnictvo v posledních patrech měšťanských domů dnes obývají studenti či ti, co hledají laciné ubytování. Pokoje mají velikost kolem 10m2. Sociální zařízení je sdílené na chodbě s ostatními nájemníky okolních pokojů (většinou wc, občas i sprcha).  Ceny v Paříži začínají na c.300€-400€.

samostatný byt (location d‘appartement individuel) pronájem vlastního bytu je rozhodně nejsvobodnější způsob bydlení, jste pánem či dámou svého osudu, svých parties, svých hostů, atd. Ale zase za vás nikdo neuklidí, nevysype koš; co neuděláte, to nemáte. Pro jednoho člověka se hodí studio (1+0, neboli garsonka), pro dva lidi T2 (2+1) či T3 (3+1). Výběr je veliký, co se týče ceny, prostoru, lokality, konfortu, stáří. Za studio v menším městě se platí 250-350€, APL/CAF dá 60-220€, za T2 350-500€, atd. Byt vybavený nábytkem stojí cca 30€/měs dráž než nevybavený. 

spolubydlení (Colocation či coloc‘) Bývá dobrou možností jak skloubit výhody bydlení v soukromí za nižší cenu a bez toho, aby člověk trpěl samotou. Pro dva lidi se většinou hodí byt typu T2 či T3 (F2 či F3), záleží zda-li se budou sdílet veškeré prostory (např kuchyň v jednom z pokojů, jídelna v druhém), nebo zda-li budou dva soukromé pokoje a pak jedna společná místnost (kuchyně).
Bydlení ve více lidech je ve Francii čím dál tím oblíbenější a tak s tím jak majitelé bytů, tak různé státní orgány počítají. Je ovšem potřeba vědět, že ne každý majitel si přeje, aby jeho byt obývalo více lidí, případně může mít jiný názor než vy na to kolik lidí se do bytu může vejít. Když je ale majitel pro, tak všechny potřebné dokumenty budou vypsány na jméno obou nájemníku: smlouva o pronájmu, faktury EDF/GDF (elektřina, plyn), faktury na telefon, na internet. Do formulářů CAF se píše, zda-li se jedná o colocation či nikoliv, každý ale dostává na svůj účet svou vlastní dávku podpory. Pokud se bydlí po více, tak jsou dávky nižší než když se bydlí po jednom. Z toho důvodu může čistý náklad na bydlení ve vícero být paradoxně vyšší než při samostatném bydlení.
Většinou si spolubydlícího najdete v řadách kolegů studentů. Někdo dá při spolubydlení přednost studentu stejné státní příslušnosti, někdo se zase rád obohatí novými zkušenostmi a procvičí jazyk. Každopádně je objektivně výhodné spolubydlet s Francouzem či Francouzkou. Jejich rodiče většinou pomohou se zařizováním bytu, s dopravou věcí, upíší se jako caution. Z toho důvodu je potřeba dávat pozor při výběru spolubydlícího. Při všech podpisech je tzv. solidarité mezi spolubydlícími: zavazují se uhradit, to co dluží. A když např. jeden pláchne bez placení, tak druhý musí zaplatit zbytek.
Existuje velké množství serverů zprostředkovávajících spolubydlení: appartager.com, e-colocation.fr, recherche-colocation.com, colocation.fr, kel-koloc.fr, portail-colocation.com, recherche-colocation.com, easycoloc.com
 

2. PŘÍDAVKY NA BYDLENÍ – APL (Allocations personnalisées au logement) / CAF (Caisse d'Allocations Familiales)

Přídavky na bydlení APL (Allocations personnalisées au logement) jsou veký pomocník studentů. Jejich udílení spravuje v každém okrese (département) CAF (Caisse d’allocations familiales). Tyto přídavky pomohou ušetřit významnou část nákladu na bydlení. Výše přídavků se liší podle několika kritérií, mj: výši přijmů studenta, velikosti bydlení, ceně bydlení, počtu spolubydlících, sociálním statutu studentu (zda-li je stipendista ze sociálních důvodů či ne).

Dávky se vyplácejí převodem na účet studenta, jednou za měsíc, přičemž na první měsíc bydlení se nepřispívá! 

Odhad výše dávek si můžete spočítat na internetové stránce caf.fr. Na této stránce se rovněž vyplňuje žádost o přiznání dávek. Jejími součásti je: (i) vyplnění příslušného formuláře, (ii) vyplnění přiznání o výši příjmů, (iii) potvrzení majitele bytu

Pozor: někteří majitelé pronajímají pokoje či byty načerno a z toho důvodu odmítnou podepsat potvrzení. Před podepsáním slouvy je nutno zjistit, zda-li může student počítat s podporou APL či ne.

Vyplněný formulář se jako PDF vytiskne, dovyplní a podepíše. Následně je celá žádost zaslána na příslušnou adresu CAF, která vypočte dávku, na kterou má student nárok, a začne posílat podporu na účet. 

3. KDE HLEDAT BYT

inzeráty v tisku (petites annonces)
Každý lokální deník má pravidelnou rubriku inzerátů s pronájmy. Většinou tyto edice vycházejí ve čtvrtek. V Dijonu je to například deník Le Bien Public, který vychází v okrese Cote d’Or.
V Paříži a okolí se vyplatí koupit inzertní týdeník specializovaný na pronájmy Particulier a Particulier (PAP). Jeho specifikum je, že nabízí byty přímo od majitelů, tzn. bez zprostředkování realitní kanceláří (agence immobiliere).

internet
Kromě již zmiňovaného webu týdeníku PAP (pap.fr) existuje velká řada serverů jako leboncoin.fr, seloger.com, petitesannonces.fr, na paruvendu.fr (totožné s bonjour.fr). Mezinárodní server craigslist.org může též být řešení. Většina serverů nabízejí "hlídací psy", které vám každý den ráno mailem zdarma zašle inzeráty splňující vámi zadaná kritéria.

realitní kancelář
Tuto možnost volí student většinou až jako tu poslední. Výběr jak nabízených bytů, tak kanceláří (agence immobiliere, cabinet immobilier) je veliký, ale cena za zprostředkování není zanedbatelná. Většinou se účtuje poplatek za zprostředkování pronájmu (frais d'agence) ve výši jednoho až dvou měsíčních nájmů (bez inkasa) jako poplatek. Některé kanceláře ale nabízejí studentskou slevu z těchto poplatků.

přes školu/spolužáky
Tato metoda může být velmi efektivní. Například v dijonském bakalářském campusu Sciences Po studenti z vyšších ročníků můžzou vědět o dobrých nabídkách, případně mohou přepustit byt, pokud vědí, že majitel ještě za ně nenašel náhradu. Ti, co spolubydlí mohou hledat náhradníka do bytu. Stejně tak samotná škola dostává nabídky od soukromníků pronajímajících byty v okolí Sciences Po, takže se neváhejte obrátit na sekretariát školy. Inzeráty se také objevují na nástěnce.

zprostředkovací kancelář
Taková kancelář je něco mezi realitkou a inzertními novinami. Zaplatíte vstupní poplatek, většinou 160-180€ a tím dostanete přístup do databáze bytů nabízených soukromými osobami. Bytů si můžete nechat vyvolat kolik chcete, takže teoreticky byste si měli vždy vybrat. Výhodou oproti realitní kanceláři je nižší cena: za vstup do databáze zaplatíte méně, než byste dali realitní kanceláři na poplatcích. Ta vám sice informace o bytech poskytne většinou zdarma, ale za zprostředkování pronájmu pak již platíte. V Dijonu hlavní kanceláře jsou Directe Location rue J.J. Rousseau, a Loc A na rohu rue Monge a rue Condorcet.

4. JAKE DOKUMENTY BUDE VYŽADOVAT MAJITEL BYTU A CO S TÍM

A. Standardní přístup: dossier + ručitel

Majitelé bytu ve Francii většinou vyžadují následující složku dokumentů (dossier), na základě které oceňují solventnost zájemců o jejich byt (candidats a la location). Dále požadují ručitele (garant), což je osoba, která spolupodepíše nájemní smlouvu a zaručí se, že v případě platební neschopnosti nájemníka bude platit ona.  V běžné praxi tedy musí jak nájemník, tak ručitel dodat tyto dokumenty:

• Kopii pasu či občanského průkazu
• RIB (číslo účtu v bance)
• Kopii dokumentů potvrzující výši příjmů (potvrzení o stipendiu, 3 poslední výplatní pásky)
• Kopii posledního daňového přiznání a výměru daně z příjmu
• Potvrzení o bydlišti (faktura EDF, GDF, atp.)

Majitel většinou vyžaduje, aby nájemník měl příjem trojnásobku výše nájmu (po případném odečtení APL/CAF)

S dokumenty je třeba přijít rovnou na prohlídku, majitel se často rozhodne v ten samý den a potřebuje mít všechny dokumenty k dispozici k nastudování.

Co ale dělat, pokud nemáte dostatečný příjem, nemáte garanta ani polovinu požadovaných dokumentů?

B. Atypyčtí majitelé, kteří nevyžadují dossier + ručitele (většinou ale načerno)

Čeští studenti, zvlášť na Erasmu většinou nemají francouzskými majitely požadované doklady. Naštěstí existuje jakýsi paralelní trh s byty, kde se na těchto administrativních praktikách příliš nelpí. Často to jsou majitelé, kteří jsou cizinci, a nemají v sobě zakódovanou kulturu „dossier“. Případně se jedná o nedaněné pronájmy na černo, které jsou levnější. Je tedy třeba hledat a člověk nakonec vždy něco najde.

5. PROHLÍDKA, PODPIS SMLOUVY, VSTUPNÍ PROHLÍDKA BYTU

Když už se vám podaří domluvit se s majitelem na schůzce obrňte se trpělivostí. Zvlášť v Paříži se vám může stát, že budete půl hodiny stát frontu na schodech, než se na vás dostane řada. Při prohlídce je potřeba si vše důkladně prohlédnout a na všechno se zeptat (topení, větrání, zvuková izolace, světelnost, atp.)

Když se majitel s vámi rozhodne podepsat smlouvu, bude potřeba donést potvrzení o pojištění (assurance habitation) a sepsat protokol o vstupní prohlídce (état des lieux d’entrée), do které se zapíše veškeré vybavení bytu, stav místností (zdi, podlahy, okna). Každopádně se vyplatí být přesný, protože při výstupní kontrole (état des lieux de sortie) jakákoukoliv odchylku, která neodpovídá běžné únavě bytu, po vás může chtít na konci nájmu majitel nechat uhradit.

Ve Francii zákon jasně definuje, co se může pronajímat jako byt: minimální parametry jsou 20m3 objemu, okno s denním světlem umožňující větrání, tekoucí voda, elektřina a topení.

6. CO ZAŘÍDIT PO NASTĚHOVÁNÍ

Pokud se nejedná o podnájem načerno, tak je potřeba zařídit elektřinu (a případně plyn). Stačí zavolat k EDF a GDF a sdělit jméno předchozího nájemnika a adresu a dodat číslo bankovního účtu.

7. SLOVNÍČEK