O životě ve Francii se tento týden v rubrice "Rozhovory se členy" rozpovídala naše pokladní Tereza Chudobová. Narozena roku 1990 v Opavě. Vystudovala obor Účetnictví a daně na Vysoké škole Baňské v Ostravě. V pařížské sekci evropské agentury ESMA zastává pozici Management asistenta. V asociaci působí prvním rokem a zastává funkci pokladní. Co Tě přimělo ke „správnému“ rozhodnutí stát se členkou ČSMPF? Členkou asociace jsem se stala v období, kdy jsem přišla o práci a hledala způsob, jak smysluplně využít svůj volný čas. Zároveň musím přiznat, že mi chyběla má rodná řeč, ve které se dokážu nejlépe a s lehkostí vyjádřit. Proto, jakmile jsem uviděla nabídku stát se členkou organizace a ještě k tomu mít možnost v ní vykonávat nějakou funkci, neváhala jsem. A jak se to stalo, že si teď můžeme povídat v jednom z pařížských café? Do Paříže mě přivedla hlavně láska. Láska k tomuto městu, které pro mě bude vždy kouzelné, ať se v něm odehrávají jakákoliv dramata. Zároveň jsem si chtěla procvičit znalosti jazyka nabyté při studiu na střední škole. Ovšem má studijní aktivita zřejmě nebyla dostatečně intenzivní, jelikož své znalosti po roce a půl ve Francii pořád ještě hledám. Takže mezi Tvé koníčky patří jazyky? A co ostatní činnosti? Mým hlavním zájmem byl po většinu dosavadního života, a stále je, převážně sport a cestování. Obě dvě záliby se mi prozatím daří úspěšně naplňovat a kombinovat. Několik let jsem závodně hrála volejbal, díky kterému jsem se zároveň podívala všude možně po světě, například do USA, a poznala úžasné lidi. Musím ale přiznat, že jsem ve Francii trošku dost zlenivěla a nahradila pravidelné tréninky a návštěvy posilovny sezením u vína se sýrem. K čemu je dobré být členkou ČSMPF? Jak se jakožto pokladní zasazuješ o chod asociace? Díky ČSMPF jsem se seznámila s lidmi, kteří mi pomáhají se ve Francii cítit více jako doma. Dále mi dala možnost, alespoň na chvíli, se stát andělem – při Mikulášském večírku. Jako členka jsem nabyla nové zkušenosti s organizací společenských akcí a se správou finančního zázemí neziskové organizace. Osobně mám na starosti vyúčtování všech akcí pořádaných asociací a současně přísun dotací od Ministerstva zahraničních věcí. Kde je Tvůj domov, anděli? Nemám nutně na mysli ten pařížský… Mým domovem bude navždycky Česká republika, kde na mě čeká rodina a dlouholetí přátelé. Vracím se tak často, jak to jen jde. Teprve díky cestování a životu v cizině jsem poznala, jak ráda mám svou zemi, a že na ni můžu být hrdá nejen při hokeji. Takže nenadálý návrat by pro Tebe nebyl šokem? Nenazvala bych to šokem, ale spiše velkou změnou. Život v Paříži mě rozhodně výrazně ovlivnil – do jaké míry, to bych poznala teprve po návratu do Česka. Tohle je právě jedna z věcí, ze kterých mám trochu obavy. Až se jednou případně vrátím domů, nevím, jak moc se budu schopna začlenit do svého „starého“ života a jak moc mi bude můj současný životní styl chybět. Přece jenom pocházím z malého města, takže rozdílů oproti Paříži se najde spousta. No uvidíme. Existuje nějaký rozdíl mezi Českou republikou a Francií, o který by ses ráda podělila s našimi čtenáři? Francie mě neskutečně šokovala, a pořád ještě šokuje, svou organizovaností, která je tak složitá, že se dost často zdá, jako by ani neexistovala. Při návratu domů do České republiky je to právě lehkost a rychlost zařizování všeho potřebného, co si užívám. A teď již ta profláknutá otázka o idealizaci Francie: jak to vidíš s důvěryhodností francouzských klišé? Francouzi jsou známí převážně jako žabožrouti a vlastenci. Upřímně, žábami se ve velkém ládují převážně turisti v touze po kulinářském zážitku, tak typickém pro tuto zemi… Naopak co se týče vlastenectví a určité národní hrdosti Francouzů, na tom dle mého názoru něco pravdy bude. Myslím si, že Francie je jedna z nejkrásnějších zemí, kterou kdy můžete navštívit, takže určitá hrdost Francouzů je zcela oprávněná. Na druhou stranu Francouzi většinou zrovna nevynikají znalostmi cizích jazyků. Otázkou je, jestli to je způsobeno systémem výuky nebo jejich mírnou neochotou přiznat si, že jejich krásný jazyk bohužel není tím jediným a nejdůležitějším na světě. Jsi docela světoběžnice, takže jistě dobře znáš Francii. Mohla bys přidat několik zdejších výjimečných míst k dobru? Čeští návštěvníci tyto rady jistě ocení. Stejně tak jako Česká republika není jenom Praha, tak Francie neznamená pouze Paříž. Díky veliké rozloze Francie a značnému vlivu sousedících států může každá část Francie nabídnout něco specifického. Já osobně mám moc ráda okolí Bordeaux a jih Francie. Pokud se někdy vyskytnete v Paříži a chcete si udělat jednodenní výlet, pak si určitě zajeďte do Giverny, krásné vesnice nedaleko od hlavního města, kde žil známý malíř Monet, jehož dům a přilehlé zahrady si můžete, spolu s dalším milionem turistů, prohlédnout. Mým dalším tipem na výlet je Normandie, konkrétně městečka Deauville a Trouville, která nabízejí písčité pláže, nádhernou architekturu a potvory z moře vytažené. Pokud máte času o trošku víc, pak určitě nevynechte Mont Saint-Michel a jih Francie, například Cassis nedaleko Marseille. Přečtěte si také další rozhovory z rubriky "Rozhovory se členy" ! Pokud máte návrhy na další rozhovory nebo byste se také chtěli stát členy asociace, napište nám na csmpf@csmpf.com ! * Články vyjadřují osobní názory jednotlivých členů a nemusí vyjadřovat názor asociace. Text: Aleš Bartoš / Foto: Tereza Chudobová / Úprava: Kristýna Anderlová |