Ze začátku jsem se Čechům spíše vyhýbala, a to hlavně z jazykových důvodů – nemluvila jsem totiž ani slovo francouzsky a věděla jsem, že pokud bych se přidala k české komunitě, jakákoliv motivace k naučení jazyka by rázem opadla. Minulý rok jsem dostala e-mailem nabídku stát se členem a při té příležitosti pomoct při organizaci Mikulášského večírku. Tehdy jsem zrovna zakládala mou firmu Bonjour Concierge,která organizuje pobyty na míru –ve Francii pro Čechy a v České republice pro Francouze – a tak jsem si řekla, že po tolika letech bych už přeci jen mohla navázat nové kontakty a poznat život jiných Čechů v Paříži. Také jsem byla zvědavá zjistit, do jaké míry se Francouzi zajímají o českou kulturu a zvyky. Akce a činnost asociace se mi velmi líbily a tak jsem nabídku s nadšením přijala.

BARBORA KUČABOVÁ (28)

• narozena 1988 v Praze
• vystudovala Master 2 obor Management cestovního ruchu na INSEEC Grande Ecole de Commerce v Paříži
• pracuje jako podnikatelka v oboru cestovního ruchu - Bonjour Concierge
• v asociaci působí od podzimu roku 2015
• podílela se na realizaci „Mikulášského večírku“

Proč je dobré býti členkou ČSMPF? Jak přispíváš do chodu asociace?

Aktivita asociace silně přispívá ke kulturnímu a ideologickému propojení mezi Českou republikou a Francií. Velkým přínosem je pro mě poznávání nových lidí a jejich příběhů, stejně tak jako organizace různých událostí a představování české kultury ve Francii. Pokud například nemáte možnost dostat se často do České republiky, v této asociaci se vždy můžete těšit na kousek domoviny. Díky ČSMPF jsem se seznámila s úžasnými lidmi, se kterými udržuji dobré vztahy. Ráda bych se do chodu asociace zapojila více, ale mé momentální časové vytížení mi to nedovoluje – snažím se tak alespoň účastnit České hospody.

Které jsou Tvé zájmové okruhy? Jak využíváš svůj volný čas? 

Po vzoru mé sestry se od mých 15-ti let věnuji modelingu, díky němuž jsem za deset let navštívila všechna módní velkoměsta v Evropě a v Asii – například Shanghai, Hong Kong, Mumbai a nakonec Paříž, kde jsem už zůstala. Díky tomu se cestování a objevování pro mě nových kultur staly mou zálibou. Momentálně je mým koníčkem práce a poznávání neobvyklé krásy Francie. Ráda se procházím v Paříži, poznávám nová místa a život Francouzů vůbec. Ráda čtu knihy o francouzské historii. Také vařím, hlavně česká jídla, která mi tu někdy chybí, a cvičím jógu.

Co Tě přivádí do Paříže? 

Do Paříže jsem poprvé přijela jako modelka v mých 22-ti letech. Paříž i životní styl Pařížanů se mi ihned zalíbily, cítila jsem se tu jako doma, a tak jsem se zde rozhodla zůstat natrvalo. Život je zde někdy hodně stresující, jako v každém velkém městě, ale na druhou stranu je tu mnoho co zažít.

V čem se liší život v České republice od života ve Francii?

Pro mě je zásadním rozdílem mentalita lidí – Francouzi nejsou příliš otevření v poznávání nových lidí, ale pokud se vám podaří získat jejich důvěru, můžete se na ně spolehnout, protože drží pospolu. Ověřila jsem si to při atentátech v listopadu. Při té tragédii zahynuli i někteří z mých známých. Bylo opravdu udivující pozorovat pospolitost francouzského národa a jeho mobilizaci. Donutilo mě to zamyslet se nad národní solidaritou v jiných státech a pochopila jsem, že málokterý stát je toho schopen.

Velmi mě v té době šokovaly výroky některých Čechů napadající Francii slovy, že je to všem ukradené, že si to Francouzi zaslouží, že jsou na světě jiné hrůzy k řešení a podobně. Myslím si, že by si Francouz nikdy nedovolil napsat něco tak nenávistného v případě atentátu v Praze. Tehdy jsem se za hlas Čechů v zahraničí styděla.

Francie je pro mě díky tomuto jedinečná a já pociťuji hrdost, že zde žiju. Lidé tu nejsou zatrpklí ani závistiví, protože Francie se o svůj lid stará. Rozdíl se dá poznat ihned na českých hraničních přechodech, kde jsou lidé nerudní. Miluji Českou republiku,je to krásná země s úžasnou kulturou a historií, ale přístup lidí je jiný než v západních zemích. Lidé jsou stále nespokojení, nepříjemní a i obyčejný nákup v supermarketu vám může pokazit celý den...

Zažila jsi kulturní šok?Udržuješ s Českou republikou kontakt?

Kulturní šok mám, když přijedu do České republiky. Nevracím se častěji než dvakrát do roka za rodinou a prací.

Je tvým domovem Francie nebo Česká republika?

Vždy bylo mým snem propojení české a francouzské kultury. Máme spolu s Francouzi bohatou společnou historii. Začínám si uvědomovat, že se ve Francii cítím více doma nežli v České republice. V Čechách mám pouze rodinu a ta je ráda za mě, že se tu mám dobře, tudíž o návratu není řeč.

Francie má v ústech cizinců mnoho podob. Jak vnímáš Francouze a jejich kulturu?

Já se cítím ve Francii jako doma, takže tu kulturu už nějak zvláště nevnímám. Ze začátku jsem hodně sledovala francouzskou módu, jak jsou všechny Pařížanky a Pařížani (ne)dokonale oblečení – takzvaný pařížský styl. Ať už jde o rudé rty, kouření cigarety, koženou bundu, balerínky, (ne)účes – byla jsem z toho nadšená.Nicméně poslední dobou už to vnímám trochu jako uniformy – jako by tu lidé byli všichni stejní a jako by neznali jinou barvu než černou. Trochu se odvázat by možná bylo fajn. Anebo jsem se stala jednou z nich, že takhle soudím?

Je zajímavé sledovat rozdíly mezi oběma kulturami. Například v České republice jdou lidé většinou po práci domů, sledují televizi a tím jejich večer během pracovního týdne končí. Francouz si vždy najde čas vyrazit na sklenku nebo na kávu, dovede se prostě se po práci odreagovat. Matky tu mají chůvy, takže se místo tříleté mateřské se vracejí do práce po třech měsících. Musíte hodně pracovat, pokud si chcete Paříž užívat, ale stojí to za to. Ta země mě nadchla, a proto jsem si tento rok zažádala o francouzské občanství. Vždy už zůstanu spjata s Francií.

Takže na návrat do České republiky tedy již nepřipadá v úvahu. Mluvila jsi o kultuře, mohla bys tedy zmínit některé z míst, které je z tohoto pohledu pro Francii emblematické?

Rozhodně stojí za to navštívit jih a sever Francie, pokud jste již byli v Paříži; jinak samozřejmě Paříž. Na jihu bych doporučila Provence, kde poznáte krásy levandulových polí, a na severu navštivte v Normandii známé městečko Deauville a LeTouquet. Na jednodenní výlet vám radím vyrazit si za stavením spisovatele Guy de Maupassant do komuny Étretat a pokochat se tamními bílými útesy.