8.12.2011, Alexis Rosenzweig, Radio Praha :

http://www.radio.cz/fr/rubrique/faits/une-nouvelle-association-pour-creer-des-liens-entre-jeunes-tcheques-en-france

30.11.2011, Velvyslanectví České republiky v Paříži :

Čeští studenti a mladí profesionálové ve Francii“ - nově vzniklá asociace v Paříži

Dne 13. října 2011 byla založena asociace Českých studentů a mladých profesionálů ve Francii („Etudiants et jeunes professionnels tchèques en France). Nepolitická a nezávislá organizace si klade za cíl být informační a společenskou platformou pro mladé Čechy ve Francii.

Pro asociaci ČSMPF

O Asociaci českých studentů a mladých profesionálů (dále jen Asociace ČSMPF) jsem poprvé zaslechla z úst své kolegyně z České školy v Paříži, Lenky Belkové, a ta myšlenka mě ihned nadchla. Vzpomněla jsem si, jak jsem před rokem poprvé vyjížděla do Francie na studijní pobyt a moje naivita, s jakou jsem vše zařizovala, byla téměř ještě větší než nadšení, že jedu na semestr do Francie. O tom, jak se shání ubytování, jsem zjistila klasické sokratovské „vím, že nic nevím“ ve chvíli, kdy jsem stála v Montpellier na náměstí se dvěma kufry v ruce, a nevěděla kam jít. Zkušenost to byla sice k nezaplacení, ale myslím, že bych se bez ní ráda obešla. Proto jsem se nadchla myšlenkou udělat jakýsi balíček s informacemi pro přežití pro všechny, kteří se chystají vyrazit do Francie jak za studiem, tak za prací. Nicméně zdá se, že Asociace nechce nabízet „jen“ to, ale chtěla by být užitečná i těm, kteří už tyto první kroky mají za sebou, a nejen být užitečná, ale také zprostředkovávat zábavu a možnost setkat se se zajímavými lidmi nebo dalšími Čechy, protože někdy si prostě jen potřebujete popovídat s někým, kdo pochází ze stejné země jako vy.

Podobné nadšení jako já sdílelo nejspíše více lidí, protože zanedlouho se mi dostala do ruky pozvánka: „Asociace českých studentů a mladých profesionálů ve Francii Vás srdečně zve k diskuzi na téma: Pozice nové pařížské společnosti Čechů v kontextu česko-francouzských vztahů. Bude se konat 4.11. Hosté: Mgr. Jan Czerný (zástupce velvyslankyně ČR ve Francii), Rndr. Jiří Bystrický a Jiřina Bystrická (významní členové českého spolku Sokol de Paris), Denisa Kerschová (Radio France).“

A když mě někdo velmi srdečně zve a ještě k tomu přidá setkání s tak zajímavými lidmi, nelze říci než ano.  Na setkání jsem se dostavila v 19:00 do Janáčkova sálu v Českém centru ještě jako nečlen asociace, jen jako zvědavý přihlížející. Sál byl upraven jako na nějakou konferenci, stoly pro hosty stáli před řadami židlí, každý obdařen lahví vody a skleničkami. Nicméně žádná konference se nekonala, naopak atmosféra v sále byla nakonec tak přátelská, že si i všichni hosté sedli k nám do „židlového“ oddělení, ale to už předbíhám. Celým večerem nás svým slovem provázela Lenka Belková.  Jako první vystoupil pan Jean-Philippe Namont, autor knihy La Colonie Tchècoslovaque se svojí prezentací o historii spolků Čechů ve Francii, na to pak plynule navázali pan a paní Bystričtí, kteří v jednom z těchto spolků, Sokol de Paris, působili desítky let. Historii si můžete přečíst v knihách a dnes samozřejmě i na internetu, ale alespoň pro mě je vždy přínosnější, když vám ji někdo vypráví osobně z vlastních zážitků. Mohli jsme se tedy dozvědět o tom, co všechno Sokol v Paříži dělal, jaké pořádal akce, jak se stavil k politické situaci v Čechách a jaké to vůbec bylo žít v cizí zemi a nemoci se jen tak vrátit domů. O tom jsme si potom popovídali také s paní Denisou Kerschovou, která nám přiblížila, jaký byl život pro Češku ve Francii hned po revoluci, jaké to bylo, když na letenku se šetřilo půl roku. Jak se vypracovala ve francouzštině z úrovně téměř nesrozumitelné až na hlasatelku Radia France. Pan Czerný nám pak udělal přehled o tom, jak to ve Francii s krajanskými sdruženími vypadá dnes, a nakonec nám Martin Polívka představil právě vzniklou Asociaci ČSMPF. Ale úplný konec to ještě nebyl, následovalo již zmíněné přátelské povídání, kdy jsme všichni měli pocit, že nás něco spojuje a zároveň máme každý své zkušenosti a zážitky a na ty druhé jsme zvědaví. Po technické stránce by jistě šly některé věci setkání vylepšit, například by šlo přidat na síle hlasu nebo udělat lepší časování, ale potkávat zajímavé lidi, kteří ve svém životě něco zažili a dokázali, mi přijde jako jedna z nejpřínosnějších věcí, a proto za tento večer děkuji. A pokud se podaří ze všech těch zkušeností dát opravdu dohromady onen „balíček“ informací pro ty, které tohle všechno teprve čeká, možná se o Asociaci ČSMPF dočteme za sto let v další práci nějakého historika o významných českých sdruženích ve Francii.